Year 1 Week 1: 21/01 - 27/01

Happy Birthday Baby Boy

The first year has flown by. It feels like a matter of weeks, not months. At the same time, it feels like forever. It's a been a year of ups and down. A year of lessons. A year of smiles. And a year of tears. From the streets of Manchester, to the hills of Wales. From the baby that barely moved, to the baby climbing anything in sight. But throughout the tears, the tough lessons and for the remainder of your years; I will always be your dad, I will always be there for you, and I will always love you. Happy birthday boy

Birthday celebrations

Roland was lucky enough to have three celebrations for his first birthday. On his birthday we took him to the climbing gym. We thought he would have fun anywhere and that we should celebrate ourselves making it through the first year. He loved looking at the climbers on the ropes, and had fun in the kids section. He showed almost no interest in climbing on the holds though. Just went round patting all the big ones.

Second celebration was with family. I'm always super grateful when they come and visit as the kids put absolute shifts in with Roland. Give it a couple of years and they'll be watching Roland over night for pizza, a crate and a few quid. And Tee and I will be able to take our own crate on the road.

And the main event, the kids birthday party. What a wholesome affair. We're still at the point where the parents out number the kids, so half the time it's more like a party for the parents. There was even beer. Thank you all for coming. And thank you Tee for going all out on the decorations. She even did party bags; kids got Gorilla Bills and parents got little rums.

Model

This picture needed to be shared. Peak outfit.

Great Uncle Bill

Roland went to his first funeral this week. I found out that my uncle was sick around the time Roland was born. In the months watching Roland grow up, I saw a lot of Bill in him. A lust for life. A cheeky exterior. Loving undertones.

I've been in two minds about sharing this but I do for the same reason that I wanted to take him to the funeral. Not everything in this world is great. Some things are hard. Some things are down right terrible. As much as I want to shield him from all that is evil in the world, that's an impossible task. At some point, he will see hard times. I don't want to hide these things for him and I'd like to teach him that when things get tough, that talking about them can make easier.

Všechno nejlepší k narozeninám, chlapečku

Ten první rok utekl neuvěřitelně rychle. Připadá mi to spíš jako pár týdnů než měsíce. A zároveň jako celá věčnost. Byl to rok plný vzestupů i pádů. Rok plný lekcí. Rok úsměvů. A rok slz.
Od ulic Manchesteru až po kopce Walesu. Od miminka, které se sotva hýbalo, k miminku, které leze na všechno, co vidí.
Ale přes všechny slzy, těžké lekce a po všechny další roky tvého života – vždycky budu tvůj táta, vždycky tu pro tebe budu a vždycky tě budu milovat. Všechno nejlepší k narozeninám, chlapečku.

Narozeninové oslavy

Roland měl štěstí a své první narozeniny oslavil hned třikrát. V den narozenin jsme ho vzali do lezecké haly. Říkali jsme si, že by se mu líbilo kdekoliv a že bychom měli oslavit i to, že jsme zvládli první rok rodičovství. Moc ho bavilo pozorovat lezce na lanech a užil si to i v dětské části. O samotné lezení po chytech ale nejevil skoro žádný zájem – jen chodil kolem a plácal po těch velkých.

Druhá oslava byla s rodinou. Jsem vždycky neskutečně vděčný, když přijedou na návštěvu, protože děti se s Rolandem opravdu činí. Dejte tomu pár let a budou Rolanda hlídat přes noc za pizzu, basu a pár liber. A Tee a já si budeme moct vzít vlastní basu někam na cestu.

A hlavní událost – dětská narozeninová oslava. Jak krásná a milá akce. Pořád jsme ve fázi, kdy rodičů je víc než dětí, takže napůl to byla spíš oslava pro dospělé. Dokonce bylo i pivo. Děkujeme všem, že jste přišli. A děkuju Tee, že se tak vyřádila s výzdobou. Dokonce připravila i dárkové balíčky – děti dostaly Gorilla Bills a rodiče malé rumy.

Model

Tenhle obrázek prostě musel ven. Dokonalý outfit.

Prastrýc Bill

Roland byl tento týden poprvé na pohřbu. O tom, že je můj strýc nemocný, jsem se dozvěděl zhruba v době, kdy se Roland narodil. Během těch měsíců, kdy jsem sledoval, jak Roland roste, jsem v něm viděl hodně z Billa. Chuť do života. Trochu rošťácký zevnějšek. Laskavost schovanou pod povrchem.

Dlouho jsem přemýšlel, jestli se o tohle podělit, ale dělám to ze stejného důvodu, proč jsem ho chtěl vzít na pohřeb. Ne všechno na tomhle světě je hezké. Některé věci jsou těžké. A některé jsou vyloženě hrozné. I když bych ho nejraději ochránil před vším zlým na světě, je to nemožné. Jednou se s těžkými chvílemi setká. Nechci před ním tyhle věci skrývat a chci ho naučit, že když je zle, mluvit o tom může pomoct to zvládnout.